|
|
Testování posturální stabilizace ve vztahu ke změně hmotnosti prsou
Korábová, Pavlína ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Testování posturální stabilizace ve vztahu ke změně hmotnosti prsou Cíle: Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má změna hmotnosti prsou na stav posturální stabilizace. Zachytit úroveň posturální stabilizace před a po operaci a vyhodnotit změny mezi těmito stavy. Metody: Diplomová práce byla zpracována formou kvazi experimentu, kde se jednalo o klinické testování jedné skupiny osob (n=12) v rámci třech měření. K testování byla využita diagnostická metoda posturální somatooscilografie (PSOG), která zahrnuje provedení posturálního provokačního testu na plošině Posturomedu za standardních podmínek. Průběh měření byl zaznamenáván programem Microswing 6.0, nasbíraná data byla vyhodnocena programem Posturomed Commander a dále analyzována pomocí jedno-faktorové Analýzy rozptylu ve statistickém programu OpenStat. Výsledky: Podařilo se prokázat, že redukční operace prsů má pozitivní vliv na posturální stabilizaci u žen trpících gigantomastií. Stav posturální stabilizace se dva měsíce po operaci významně zlepšil. Klíčová slova: posturální stabilizace, Posturomed, posturální somatooscilografie, gigantomastie, redukční mammaplastika
|
|
|
Testování posturální stabilizace motoriky ve vztahu k bolesti zad a evaluace dysfunkce posturálního řízení motoriky metodou posturální somatooscilografie
Rašev, Eugen ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent) ; Novák, Daniel (oponent)
Souhrn: Úvod: Pro objektivizaci strukturálních změn v hybném systému existuje mnoho vyšetřovacích a zobrazovacích metod. Pro vyšetřování stavu řízení stabilizace motoriky chybí spolehlivá jednoduchá metodika, která by umožňovala klinickou i přístrojovou evaluaci bolestí trupu, u kterých se domníváme, že příčina bolesti je v dysfunkci řídících stabilizačních mechanizmů vertikalizované osoby. V této práci zavádím poprvé Posturální Somatooscilografii, která představuje nový způsob posturografie na definovaně instabilní ploše Posturomed, za druhé novou techniku vyšetření "provokačním testem" kráčení/zastavení (step/stand), při kterém se standardně zvýšují nároky na posturální stabilizaci a tedy na způsob spolupráce svalů intersegmentálních a dlouhých povrchových, udržujících posturu pomocí intersegmentální stabilizace ekonomicky či neekonomicky, se vznikem posturálně podmíněné bolesti v přetížených polysegmentálních svalech. Cíl práce: Zjištění odlišností posturální stabilizace motoriky zdravých osob a u osob s bolestí trupu při posturální instabilitě testem na ploše Posturomed. Tato plocha se používá od r. 1993 pro testování posturální stabilizace přesně definovaného stoje na jedné dolní končetině po standardizovaném kráčení na místě, provedeném za účelem definovaného přenášení těžiště těla. Dále jsem hledal...
|
|
|
Vliv tréninku na slackline na posturální stabilizaci
Brožková, Martina ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv tréninku na slackline na posturální stabilizaci Cíle práce: Cílem této práce bylo zjistit, zda trénink na slackline ovlivní posturální stabilizaci u vzorku zdravé, sportovně aktivní populace ve věku 21-26 let. Cílem bylo zjistit změny v posturální stabilizaci ihned po prvním 30 ti minutovém tréninku na slackline, dále po dlouhodobém trénování na slackline. Dalším cílem práce bylo zjistit, do jaké míry ovlivnilo samotné měření na Posturomedu posturální stabilizaci kontrolních probandů, kteří byli měřeni ve stejných časových intervalech, ale mezi jednotlivými měřeními na slackline netrénovali. Metoda měření: Studie se zúčastnily dvě skupiny probandů o celkovém množství n=16, kteří jsou vzorkem zdravé, sportovně aktivní, populace (8 mužů, 8 žen v rovnoměrném zastoupení ve skupinách). Probandi tréninkové skupiny po dobu 1 měsíce absolvovali 8 tréninků na slackline standardně natažené- široké 2,5 cm, dlouhé 11 m, natažené ve výšce 80 cm. Probandi kontrolní skupiny na slackline netrénovali, pouze podstoupili měření ve stejných časových intervalech. Každý se účastnil 3 měření (vždy o 3 pokusech): při zahájení výzkumu, bezprostředně po absolvování prvního tréninku (u kontrolní skupiny po 1 hodině) a po ukončení výzkumu (u kontrolní skupiny po 1 měsíci), vždy v dopoledních hodinách. K měření byl...
|
|
|
Srovnání posturální stabilizace u atletů a trailových běžců pomocí posturální somatooscilografie
Čajka, Vladimír ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
Název: Srovnání posturální stabilizace atletů a trailových běžců pomocí posturální somatooscilografie Cíle: Hlavním cílem této práce je srovnání posturální stabilizace atletů (dráhových běžců) a trailových běžců. Posuzuje se tedy, zda běh v terénu může pozitivně ovlivnit posturální stabilizaci. Metody: V práci je využita analyticko - komparativní metoda. Analýza je provedena pomocí posturální somatooscilografie (pSOG). Tato metoda zahrnuje posturální provokační test na ploše Posturomedu. Oscilace plošiny zaznamenával program Microswing 5.0, následně byla data vyhodnocena programem Posturomed Commander. Komparace probíhala prostřednictvím statistických metod a krabicových grafů v programech Statistica 10 a Microsoft Excel 2007. Výsledky: Bylo zjištěno, že při hodnocení 17 terénních běžců a 11 dráhových běžců dosáhli terénní běžci lepších hodnot posturální stabilizace. Při srovnávání prvních měření měli signifikantně lepší hodnoty. V celkovém srovnávání všech tří měření byli terénní běžci také lepší v rámci hodnocení metodou pSOG. Nejlepší hodnoty posturální stabilizace se u dráhových běžců nacházely během třetího měření. U terénních běžců to bylo ve druhém měření. Klíčová slova: posturální stabilizace, biomechanika běhu, posturomed, posturální somatooscilografie
|
|
|
Testování posturální stabilizace ve vztahu ke změně hmotnosti prsou
Korábová, Pavlína ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Testování posturální stabilizace ve vztahu ke změně hmotnosti prsou Cíle: Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má změna hmotnosti prsou na stav posturální stabilizace. Zachytit úroveň posturální stabilizace před a po operaci a vyhodnotit změny mezi těmito stavy. Metody: Diplomová práce byla zpracována formou kvazi experimentu, kde se jednalo o klinické testování jedné skupiny osob (n=12) v rámci třech měření. K testování byla využita diagnostická metoda posturální somatooscilografie (PSOG), která zahrnuje provedení posturálního provokačního testu na plošině Posturomedu za standardních podmínek. Průběh měření byl zaznamenáván programem Microswing 6.0, nasbíraná data byla vyhodnocena programem Posturomed Commander a dále analyzována pomocí jedno-faktorové Analýzy rozptylu ve statistickém programu OpenStat. Výsledky: Podařilo se prokázat, že redukční operace prsů má pozitivní vliv na posturální stabilizaci u žen trpících gigantomastií. Stav posturální stabilizace se dva měsíce po operaci významně zlepšil. Klíčová slova: posturální stabilizace, Posturomed, posturální somatooscilografie, gigantomastie, redukční mammaplastika
|
|
|
Testování posturální stabilizace motoriky ve vztahu k bolesti zad a evaluace dysfunkce posturálního řízení motoriky metodou posturální somatooscilografie
Rašev, Eugen ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent) ; Novák, Daniel (oponent)
Souhrn: Úvod: Pro objektivizaci strukturálních změn v hybném systému existuje mnoho vyšetřovacích a zobrazovacích metod. Pro vyšetřování stavu řízení stabilizace motoriky chybí spolehlivá jednoduchá metodika, která by umožňovala klinickou i přístrojovou evaluaci bolestí trupu, u kterých se domníváme, že příčina bolesti je v dysfunkci řídících stabilizačních mechanizmů vertikalizované osoby. V této práci zavádím poprvé Posturální Somatooscilografii, která představuje nový způsob posturografie na definovaně instabilní ploše Posturomed, za druhé novou techniku vyšetření "provokačním testem" kráčení/zastavení (step/stand), při kterém se standardně zvýšují nároky na posturální stabilizaci a tedy na způsob spolupráce svalů intersegmentálních a dlouhých povrchových, udržujících posturu pomocí intersegmentální stabilizace ekonomicky či neekonomicky, se vznikem posturálně podmíněné bolesti v přetížených polysegmentálních svalech. Cíl práce: Zjištění odlišností posturální stabilizace motoriky zdravých osob a u osob s bolestí trupu při posturální instabilitě testem na ploše Posturomed. Tato plocha se používá od r. 1993 pro testování posturální stabilizace přesně definovaného stoje na jedné dolní končetině po standardizovaném kráčení na místě, provedeném za účelem definovaného přenášení těžiště těla. Dále jsem hledal...
|
host ::
RSS.